ZEMSKÁ JUBILEJNÍ VÝSTAVA 1891 A BOTKY JOSEFA KRÁKORY

PhDr. Eva Uchalová, kurátorka sbírky módy

V letošním roce vzpomínáme 130. výročí uspořádání Všeobecné zemské a jubilejní výstavy v Praze,  konané od 15. května do 18. října 1891 na pražském Výstavišti na oslavu stého výročí první průmyslové výstavy v pražském Klementinu roku 1791. Odřeknutím účasti německých podnikatelů se z výstavy stala demonstrace českých schopností a podnikavosti nejen v oblasti hospodářské, ale i kulturní, společenské a umělecké. Ukázala rozsah a vyspělost českého průmyslu i zemědělství a její úspěšnost byla obrovským posílením sebevědomí a povzbuzením na cestě národní emancipace. Její ohlas byl mimořádný – více než 8700 vystavovatelů představilo svou produkci dvěma a půl milionu návštěvníků včetně císaře Františka Josefa I. a řady dalších významných osobností monarchie. Z atrakcí spojených s výstavou zůstaly jako památky navždy v Praze kromě samotného Výstaviště s Křižíkovou fontánou také Petřínská rozhledna, Bludiště a lanovka na Petřín. 

Ve sbírce textilu a módy UPM tuto významnou událost připomíná trojice krásných šněrovacích dámských botek z kozinky a černé lakové kůže s hedvábnou podšívkou, zdobené vykrajovaným a prošívaným ornamentem. Cesta k jejich určení však byla velice dlouhá. Muzeum získalo botky darem od Františky Krákorové v roce 1950 s jedinou informací, že je vyrobil její tchán Josef Krákora, pražský obuvník. Jako krásný exponát se uplatnily na řadě akcí doma i v zahraničí včetně významné výstavy Žena doby secese v roce 1976 a Česká móda Od valčíku po tango v roce 1994, jednotlivé páry putovaly do Berlína, Dortmundu, Budapešti i Bruselu, dostaly se až do Tokia. Mezitím v roce 1997 anglická specialistka na obuv sl. June Swann prohlásila, že mají tak mimořádnou kvalitu, že musely být vyrobeny k výstavním účelům. Definitivní řešení ovšem nalezl až pravnuk Josefa Krákory, ing. Antonín Hykš, který doložil v roce 2019, že boty byly vystaveny právě na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1891. Jeho dokumentace uvádí obuvníka Krákoru nejen mezi vystavujícími, ale i mezi vyznamenanými, když za své boty získal Státní stříbrnou medaili. Ing. Hykš dodal i další údaje o tomto nenápadném, ale významném ševci – umělci:

Josef Krákora (1845 – 1900) svou firmu založil v roce 1868 v Myslíkově ul. 1343/18. Byla úspěšná, už v roce 1877 byla oceněna na obuvnické výstavě, pořádané Jednotou pro povzbuzení průmyslu v Čechách. Byl členem pražského Sokola a vyráběl a prodával za co nejmírnější ceny „boty sokolské a holeně výletní“. Svůj Obuvnický závod pro pány a dámy v roce 1886 přestěhoval do domu čp. 723 zv. „U kruhu“ v Palackého ulici,  který zakoupil. V obchodě mu pomáhala jeho manželka Barbora, která podle ing. Hykše svým vystupováním a oblečením zvyšovala lesk závodu – vedle toho, že porodila 14 dětí, z nichž 9 se dožilo dospělého věku. 

Josef Krákora se zúčastnil i další velké akce, Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895, kde jeho boty získaly také stříbrnou medaili.  Svou salónní obuv zde vystavil již také syn Josefa Krákory Ladislav. Jeho obuv, vytvořená v duchu tehdy se rozvíjející „českoslovanské svéráznosti“ na chodské motivy, byla velice oceňovaná a s pochvalným komentářem uveřejněná v Obuvnických listech. Po otcově smrti Ladislav firmu převzal a úspěšně ji vedl až do znárodnění v roce 1948. 

Podnikavost se ovšem v rodině neztratila a její stopy jsou ještě dnes patrné.  Dcera Josefa Krákory Rudolfa se provdala za Antonína Paříka, výrobce pánského prádla, který se v roce 1919 stal spoluzakladatelem firmy Triola. V rodině se zachovala tradice, že název vymyslela paní Paříková, když se vložila do uvažování trojice zakladatelů a navrhla název nového podniku „Triola“. A továrna Triola vstoupila před dvěma lety do druhého století nepřetržité produkce.

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

• 

•