o muzeu

Poslání

Uměleckoprůmyslové museum v Praze v českém i mezinárodním kontextu shromažďuje, zpracovává a uchovává minulost a současnost uměleckého řemesla, užitého umění a designu pro budoucnost. Věří ve spojení užitku s kvalitou a krásou, chce být inspirací, poučením i zážitkem.

Historie

O vybudování muzea se zasloužila Obchodní a živnostenská komora, která již v roce 1875 otevřela sice malou, ale stálou výstavu předmětů rukodělné výroby v dnešním Platýzu na Národní třídě. Stejně jako jinde ve světě i zde souvisely snahy s uchováním uměleckých a rukodělných výrobků s nastupující érou hromadné strojové výroby. Když Česká spořitelna nabídla Obchodní a živnostenské komoře výstavní prostory v nově otevřeném Rudolfinu, mohlo být muzeum fakticky založeno. Stalo se tak v únoru 1885, kdy byla činnost muzea zahájena první řádnou výstavou v Rudolfinu, v roce 1886 byla otevřena první stálá expozice a o rok později byla zpřístupněna i knihovna se studovnou. V letech 1897 - 1898 byla postavena nová vlastní budova muzea podle projektu Josefa Schulze ve slohu francouzské novorenesance. Stavělo se na zakoupeném na pozemku mezi starým židovským hřbitovem a Sanytrovou ulicí na okraji Josefova. Stavbu provedla firma Schlaffer a Hübschamnn. 

V průběhu roku 1900 se muzeum i knihovna stěhovaly do nové budovy. Velkorysost mecenášů a příznivců muzea umožnila i velkorysou výzdobu budovy a interiérů. Oblouky oken na hlavním průčelí budovy jsou zdobeny reliéfy znaků řemesel od Antonína Poppa a Bohuslava Schnircha. V prvním patře je vyobrazeno košíkářství, zlatnictví, zámečnictví, krajkářství, tkalcovství, cínařství, platnéřství a zvonařství, ve druhém patře jsou kartuše se znaky měst, která proslula jednotlivými uměleckými řemesly.

Mezi nejznámější mecenáše muzea patřil prezident Obchodní a živnostenské komory Bohumil Bondy, bývalý předseda kuratoria muzea Václav Němec, císařský rada Josef Wohanka aj. Vůbec nejštědřejší mecenáš, úspěšný sběratel a vynikající znalec rytíř Vojtěch Lanna kromě jiného věnoval muzeu polovinu svých vlastních vzácných sbírek skla, což dodnes umožňuje představit podrobnou vývojovou řadu sklářských památek od antiky až po součanost. Tato sbírka skla je jednou z největších na světě. Prvním kustodem a ředitelem muzea byl historik umění dr. Karel Chytil, který působil také v Komisi pro soupis památek Prahy a jako její člen spoluvytvářel první systém památkové péče v Čechách. Druhým ředitelem byl krátce historik umění a knižní kultury František Adolf Borovský. 

V době okupace, kdy budovu zabrala německá letecká firma Junkers, byly sbírky uloženy na různých místech na českém venkově, v Národním muzeu a jinde. Roku 1949 bylo muzeum zestátněno, v letech 1959 - 69 bylo spojeno s Národní galerií, od roku 1970 je opět samostatnou institucí zřizovanou ministerstvem kultury. Na postu ředitelů se vystřídali František Xaver Jiřík, Karel Hetteš, Emanuel Poche, Jiří Šetlík, Antonín Langer, Dagmar Hejdová a Helena Koenigsmarková. K expertům - znalcům uměleckého řemesla a průmyslového designu patřily především ženy, například Jiřina Vydrová, Jarmila Blažková, Milena Zeminová, Alena Adlerová, Olga Herbenová, Dagmar Tučná, Jarmila Brožová, Libuše Urešová, Věra Vokáčová, Olga Drahotová, Milena Lamarová, Anna Fárová nebo Jana Kybalová, z mužů například Emanuel Poche, Zdeněk Kirschner, nebo Josef Kroutvor. 

Muzeum spravuje sbírky skla, porcelánu a keramiky, užité grafiky a fotografie, textilu, módy a designu, nábytku, hodin, dále sbírku drahých i obecných kovů, vzácných materiálů, šperků, hraček a množství písemné i obrazové dokumentace. V současné době má muzeum půl milionu sbírkových předmětů od antiky až po současnost. Stálá expozice bude v muzeu otevřena v únoru 2020 u příležitosti 135. výročí založení muzea.

FOTOGALERIE )

© 2019 Uměleckoprůmyslové museum v Praze