aktuality

Uměleckoprůmyslové museum chystá návštěvnický zážitek 21. století. Odhalujeme podobu stálé expozice designu, která vzešla ze soutěže CZECHDESIGN

CZECHDESIGN právě zveřejnil výsledky architektonicko-designérské soutěže na řešení nové stálé expozice, kterou organizoval pro Uměleckoprůmyslové museum v Praze. V dvoukolové soutěži vyhrál tým Tomáš Varga & 20YY Designers. Veřejnosti bude expozice zpřístupněna v roce 2020.Expozice bude obsahovat ikonické kousky českého uměleckého řemesla, užitého umění a designu od středověku až po Instituce na podobu expozice vyhlásila transparentní soutěž a na organizaci přizvala odbornou organizaci CZECHDESIGN. Autorské týmy se hlásily v minimálním zastoupení jednoho architekta / produktového designéra / scénografa + grafického designéra. Do soutěže se přihlásilo celkem 48 týmů, do finále postoupilo 5 týmů.

VÍTĚZNÝ NÁVRH

Tým Tomáš Varga + studio 20YY Designers zvítězilo s návrhem, který stojí na čtyřech základních pilířích – modularita, celistvost, symbióza a udržitelnost. Nechává vyniknout unikátní prostory budovy UPM a poskytuje adekvátní výstavní podmínky. Kompletní návrh stálé expozice je rozdělen na dvě zóny – výstavní a odpočinkovou.

Výstavní, která se nachází ve vnitřní části, disponuje kontrolovanými světelnými podmínkami. Odpočinková, vnější, využívá potenciál přirozeného světla díky otevřeným výhledům a dennímu světlu. Tyto dvě oblasti jsou rozděleny modulárním systémem, který v kontrastu s historickou povahou prostoru vytváří unikátní spojení původního a vloženého. Jednotlivé sály jsou dále řešeny individuálně, aby splňovaly své dílčí účely.

Návrh myslí také na exteriér neboli zahradu, kde vzniká prostor pro odpočinek a workshopy. Do zahrady je umístěna vyhlídková věž, která kromě toho, že je svěžím designovým prvkem, signalizuje kolemjdoucím, že UPM ožilo. Pomyslnou třešničkou na závěr je grafická identita, která celý koncept důstojně podtrhává. Hlavním motivem je sousloví „ART, LIFE,“ které označuje UPM. Čárka za slovem LIFE symbolizuje nedořečené a vybízí k dosazení potřebného obsahu v libovolné formě (text, hashtag, obrazové sdělení), což však není podmínkou.

6. srpna 2019

90. narozeniny Radoslava L. Sutnara

Radoslav L. Sutnar, architekt a urbanista, významný mecenáš a spolupracovník Uměleckoprůmyslového musea v Praze, mladší syn jednoho z nejvýznamnějších českých umělců Ladislava Sutnara, se 25. července 2019 dožívá devadesáti let. Při této příležitosti mu Helena Koenigsmarková, ředitelka UPM, udělila Cenu Vojtěchy rytíře Lanny za mimořádné zásluhy o umění v mezinárodním kontextu. Radoslav L. Sutnar žije v Los Angeles.

Radoslav L. Sutnar, sám významný architekt, se narodil 25. července 1929 v tehdejším Československu. Jeho otec Ladislav Sutnar v té době patřil k zásadním evropským umělcům v oblasti užitého umění. V roce 1939 emigroval Ladislav Sutnar s celou rodinou do USA a jako aktivní antikomunista nepohodlný komunistickému režimu byl vymazán z dějin československého umění a designu. Zemřel v USA v roce 1976.

Jeho syn přijel do rodné vlasti v roce 1990 a od té doby, dokud mu to zdravotní stav dovoloval, se vracel dvakrát ročně i se svou ženou Elaine. Navázali úzký vztah s Helenou Koenigsmarkovou, ředitelkou Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které opatruje ve svých sbírkách řadu předmětů navržených Ladislavem Sutnarem – sklo, porcelán, hračky i a četnou knižní a užitou grafiku. Společně s kurátorkou Ivou Knobloch vrátili dílo Ladislava Sutnara do českého i světového uměleckého kontextu velkou retrospektivní výstavou v Jízdárně Pražského hradu v roce 2003 i výstavou jeho pozdních výtvarných prací v roce 2011 v Rudolfinu. Sutnarovy artefakty se staly součástí několika výstav v UPM po znovuotevření po rekonstrukci (Director´s Choice, Krásná jizba) a mnoha výstav v zahraničí. Stejně vřelý vztah měl k rodnému městu svého otce, Plzni, kde umožnil, aby Fakulta designu a architektury Západočeské univerzity nesla jméno jeho otce. Ta se též zasloužila o uložení ostatků Ladislava Sutnara a jeho ženy na hlavním hřbitově v Plzni.

Elaine a Radoslav Sutnarovi v roce 2011

Jaroslava Brychtová nositelkou Ceny Vojtěcha rytíře Lanny

První nositelkou Ceny Vojtěcha rytíře Lanny se stala 18. července 2019 sochařka a sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Cenu jí předala v den jejích 95. narozenin PhDr. Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaroslava Brychtová čestnou cenu, která byla udělena poprvé, získala za svůj přínos světovému autorskému sklu i přínos činnosti musea. Jako významná polovina tvůrčího dua je spolu se svým manželem Stanislavem Libenským považována za nejvýznamnější světovou sklářku 20. století. Uměleckoprůmyslové museum v Praze má ve sbírkách na desítky děl obou umělců, společných i samostatných, podílelo se i na nejvýznamnější výstavách obou sklářů v zahraničí včetně historicky nejvýznamnější autorské přehlídky v americkém Museu skla v Corningu (stát New York) v roce 1994 i na zpracování jejich první monografie oceněné v USA cenou Alana Moea v roce 1995.

Cenu Vojtěcha rytíře Lanny, nazvanou podle významného zakladatele a mecenáše UPM, uděluje ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Frekvence není určena, uděluje se příležitostně. Cena je čestná, nefinanční, ale představuje významné veřejné ocenění. Je určena mezinárodně profilovaným osobnostem umění a kultury, které se kromě vysoce proslulé činnosti ve svém oboru zasloužily zároveň bezprostředně nebo zprostředkovaně o rozvoj Uměleckoprůmyslového musea v Praze a přispěly tak k naplnění idejí jeho spoluzakladatele Vojtěcha rytíře Lanny. Důvodem udělení ceny může být zastoupení ve sbírkách, které jejich hodnotu pozdvihlo na mezinárodní úroveň, sponzorské dary finanční nebo věcné povahy jako jsou dary předmětů vysoké umělecké hodnoty, věnování pozůstalostí klíčových uměleckých osob, jejichž činnost je předmětem odborně vědeckého zájmu muzea, odborných a vzácných tisků do muzejní knihovny, ojedinělá podpora činnosti muzea v propagaci v zahraničí či další druhy kulturní a odborné spolupráce. Cena se uděluje veřejně, většinou během slavnostních příležitostí v muzeu, nebo na jiných místech doma i v zahraničí. Její předání je oznámeno ve veřejných sdělovacích prostředcích a fotograficky zaznamenáno. Cenu provází papírový dokument o jejím udělení uložený ve speciálním tubusu.

Jaroslava Brychtová přebírá Cenu Vojtěcha rytíře Lanny z rukou Heleny Koenigsmarkové a Sylvy Petrové