aktuality

2019: Rekordní rok v návštěvnosti UPM
2020: Muzeum zahájilo rok 135. výročí založení

Návštěvnost Uměleckoprůmyslového musea v Praze v roce 2019 těsně atakovala hranici dvou set tisíc návštěvníků, přesně dosáhla počtu 190 942 osob. Z toho 160 tisíc návštěvníků přišlo do hlavní budovy, přitáhly je především výstavy Hana Podolská, legenda české módy a Šílený hedvábník. Zika&Lída Ascher: textil a móda. Výstava o Haně Podolské, která však začala už na konci srpna 2018, se stala se 64 tisíci návštěvníky nejnavštěvovanější výstavou nově rekonstruovaného muzea po jeho otevření. Šíleného hedvábníka, který ale trval o několik měsíců kratší dobu než Podolská, vidělo 37 184 lidí.

Muzeum tak úspěšně vkročilo do roku, kdy si připomíná 135. výročí založení. Dne 7. února 1885 otevřela Obchodní a živnostenská komora v Praze první výstavu Uměleckoprůmyslového musea v Praze, zatím v budově Rudolfina, o rok později tamtéž i první stálou expozici a knihovnu. Vzápětí OŽK usilovala o postavení vlastní budovy muzea, do níž se expozice, sbírky i knihovna stěhovaly v průběhu roku 1900. Budova podle návrhu architekta Josefa Schulze je dodnes ukázkou vrcholné formy uměleckých řemesel konce 19. století. V současné době má muzeum půl milionu sbírkových předmětů od antiky až po současnost, nový Centrální depozitář vybudovaný v letech 2014 až 2016, historická budova prošla rekonstrukcí a modernizací v letech 2015 až 2017.

Rok 135. výročí založení začal připomenutím jednoho z nejvýznamnějších mecenášů a zakladatelů muzea Vojtěcha Lanny (1836 – 1909) malou výstavou v novém vstupu do muzea u příležitosti 110. výročí jeho úmrtí. Bude pokračovat od 27. února výstavou V lesku zlata, v záři barev. Umění podmalby na skle ze sbírek UPM, na níž se objeví i několik zásadních předmětů z proslulé Lannovy sbírky skla, jejíž část Uměleckoprůmyslovému museu v Praze ještě za svého života v roce 1906 daroval. V jubilejním roce muzeum otevře také novou stálou expozici, na níž v současné době intenzivně pracuje, a sice 18. listopadu 2020, zároveň k 120. výročí otevření budovy muzea.

Výstavní plán 2020:

V lesku zlata, v záři barev. Umění podmalby na skle ze sbírek UPM
27. 2. – 28. 6. 2020
Kurátorka: Helena Brožková
Architekt: Dušan Seidl
Grafický design výstavy a publikace: Johan Vlach, studio MiniMax

Podmalby neboli obrazy malované na zadní straně skla představují ve sbírce historického skla Uměleckoprůmyslového musea v Praze velmi různorodou kolekci čítající na 380 předmětů z období od antiky po 19. století. Podstatnou část této sbírky tvoří díla české provenience ze 17. až 19. století, najdeme však v ní též neméně významná evropská díla tohoto specifického umění, a sice podmalby z Tyrol, Benátek, Lombardie, Norimberku, Curychu, Neapole či Kaufbeuren v Bavorsku. Připravovaná výstava představí okolo 140 vybraných děl, včetně souboru 27 podmaleb, jež mezi lety 2001 a 2017 prošly náročným procesem restaurování, a přiblíží tak historický vývoj tohoto specifického druhu umění, jež představovalo vysoce ceněné položky v chrámových pokladnicích a šlechtických i měšťanských sbírkách.

100 let Státní grafické školy v Praze
3. 6. – 4. 10. 2020
Kurátoři: Adam Štěch a Libuše Staňková
Architekt a grafický design: Matěj Činčera, Jan Kloss - Studio OKOLO

Ke stoletému výročí Státní grafické školy v Praze bude ve spolupráci UPM a školy uspořádána jubilejní výstava, která přiblíží historický vývoj a význam školy a její významné pedagogy či absolventy, mj. v oboru umělecké a reklamní fotografie, knižní vazby, grafického designu a dalších. Cílem výstavy bude představit jednu z nejvýznamnějších institucí moderního designu a fotografie 20. století v sepětí se sbírkami UPM.

Móda v modré. Tradice a současnost indiga v českém a japonském textilu
24. 6. – 20. 9. 2020
Kurátorky: Markéta Vinglerová a Setsuko Shibata
Architektka: Lenka Miková
Grafický design: Lenka Svobodová

Výstava bude svědčit o tom, že modrotisk nepatří minulosti – je to stále živá technologie využívaná v současné módě a umění Východu i Západu. Představí dvě odlišné kultury a jejich klasické přístupy k modrotisku i tendence v současném umění a módě. V expozici bude zastoupen japonský tradiční modrotiskový textil: kimona a jejich letní varianty jukaty, ukázky látek, doplňků a papírových šablon z 19. a 20. století. Na příkladech tvorby současného světově uznávaného módního designéra Isseye Miyakeho, japonské modrotiskové produkce studia BUAISOU či prací výtvarnice Fukamoto Shihoko ukáže spoluautorka expozice Setsuko Shibata, kam dnes v Japonsku směřuje využití této prastaré technologie. Jako lokální pandán k japonskému modrotisku přiblíží UPM genezi vývoje modrotisku v českých zemích a jeho dnešní využití na poli současné módy i umění. Do výstavy budou zahrnuty příklady moravských lidových krojů, ukázky z modrotiskové produkce 80. let Ústavu lidové a umělecké výroby (ÚLUV), zejména tvorba Liběny Rochové, a také oděvy současných módních návrhářů, Pavla Ivančice, Alice Klouzkové, Moniky Drápalové nebo Kláry Nademlýnské. Využití modrotisku ve volném umění zastoupí textilní instalace Adély Součkové. Výstava se koná u příležitosti 100. výročí česko-japonských vztahů a XXXII. Olympijských her v Tokiu.

Mezi kýčem a akademií. Chromolitografie ve službách umění a reklamy
21. 10. 2020 – únor 2021
Kurátorka: Lucie Vlčková

Výstava představí chromolitografické tisky jako raritní doklady vývoje tiskařského řemesla, grafického umění a vizuální kultury 19. století. Zastoupena bude široká škála ukázek této dobové techniky vícebarevného litografického soutisku, avšak s důrazem na oblast, kde bylo jejích možností iluzivního zobrazení využito nejefektivněji – v obrazovém plakátu a reklamních tiscích. Prezentovány budou i ukázky chromolitografických reprodukcí malířských děl, edukační a vědecké ilustrace, svaté obrázky a drobné merkantilní tiskoviny. Principy techniky přiblíží ukázky rozfázovaného tisku na jednotlivých listech a ukázky tiskového rastru.

Východoasijské inspirace evropského designu
Kurátorka: Helena Čapková

Výstava bude prvním souborným zpracováním a představením východoasijských uměleckých a duchovních vlivů na evropský design 20. století. Propojí sbírkové fondy UPM s významnými ukázkami evropského designu ze zahraničních evropských sbírek (celkem cca 400 sbírkových předmětů). Výstava bude jedním z příspěvků k 100. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Československem a Japonskem v roce 1920.

(27. 1. 2020)

Křest knihy Krásná jizba DP 1927 - 1948. Design pro demokracii

Křest knihy kolektivu autorů a editorek Lucie Vlčkové a Alice Hekrdlové se uskuteční ve středu 20. listopadu v 17.30 v Edukačním sále v 1NP. Kniha bude na místě k prodeji za 980 Kč.

(18. 11.)

Vstup do celého muzea je v neděli 17. listopadu zdarma

Uměleckoprůmyslové museum otevírá své brány zdarma v neděli 17. listopadu 2019, přístupné budou všechny výstavy (Plejády skla, Obrazy konců dějin. Česká vizuální kultura 1985 - 1995, Tapio Wirkkala - ikona českého designu a Čas v nás, šperky manželů Machatových). Vstup do muzea bude pouze vchodem ze zahrady.

(15. 11. 2019)

Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo cenu za kreativitu při využívání svých fondů na Živa Award 2019, cenu pro nejlepší slovanské muzeum

Uměleckoprůmyslové museum v Praze získalo čestné uznání za kreativitu při využívání svých fondů na Živa Award 2019, ceně pro nejlepší slovanské muzeum. Hlavní ceny si odneslo Státní muzeum politických dějin Ruska v Petrohradu a památník obránců pevnosti v Brestu za 2. světové války.

Letošního ročníku soutěže se účastnilo 25 muzeí z 11 zemí, o výsledcích rozhodovala porota 13 muzejních odborníků.

„Živa Award představuje významnou nadnárodní kulturní platformu, která podporuje dialog, komunikaci, výměnu nápadů,“ řekla Andreja Rihter, ředitelka Fóra slovanských kultur, mezinárodní nadace, která ocenění uděluje.

Komisaři Živa Awards strávili na jaře 2019 v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze a v Centrálním depozitáři ve Stodůlkách tři dny a ocenili především rekonstrukci historické budovy UPM, výstavy, služby pro návštěvníky. V Centrálním depozitáři je zaujaly především vysoké standardy uložení exponátů a moderní pracoviště restaurátorů.

Uměleckoprůmyslové museum chystá návštěvnický zážitek 21. století. Odhalujeme podobu stálé expozice designu, která vzešla ze soutěže CZECHDESIGN

CZECHDESIGN právě zveřejnil výsledky architektonicko-designérské soutěže na řešení nové stálé expozice, kterou organizoval pro Uměleckoprůmyslové museum v Praze. V dvoukolové soutěži vyhrál tým Tomáš Varga & 20YY Designers. Veřejnosti bude expozice zpřístupněna v roce 2020.Expozice bude obsahovat ikonické kousky českého uměleckého řemesla, užitého umění a designu od středověku až po Instituce na podobu expozice vyhlásila transparentní soutěž a na organizaci přizvala odbornou organizaci CZECHDESIGN. Autorské týmy se hlásily v minimálním zastoupení jednoho architekta / produktového designéra / scénografa + grafického designéra. Do soutěže se přihlásilo celkem 48 týmů, do finále postoupilo 5 týmů.

VÍTĚZNÝ NÁVRH

Tým Tomáš Varga + studio 20YY Designers zvítězilo s návrhem, který stojí na čtyřech základních pilířích – modularita, celistvost, symbióza a udržitelnost. Nechává vyniknout unikátní prostory budovy UPM a poskytuje adekvátní výstavní podmínky. Kompletní návrh stálé expozice je rozdělen na dvě zóny – výstavní a odpočinkovou.

Výstavní, která se nachází ve vnitřní části, disponuje kontrolovanými světelnými podmínkami. Odpočinková, vnější, využívá potenciál přirozeného světla díky otevřeným výhledům a dennímu světlu. Tyto dvě oblasti jsou rozděleny modulárním systémem, který v kontrastu s historickou povahou prostoru vytváří unikátní spojení původního a vloženého. Jednotlivé sály jsou dále řešeny individuálně, aby splňovaly své dílčí účely.

Návrh myslí také na exteriér neboli zahradu, kde vzniká prostor pro odpočinek a workshopy. Do zahrady je umístěna vyhlídková věž, která kromě toho, že je svěžím designovým prvkem, signalizuje kolemjdoucím, že UPM ožilo. Pomyslnou třešničkou na závěr je grafická identita, která celý koncept důstojně podtrhává. Hlavním motivem je sousloví „ART, LIFE,“ které označuje UPM. Čárka za slovem LIFE symbolizuje nedořečené a vybízí k dosazení potřebného obsahu v libovolné formě (text, hashtag, obrazové sdělení), což však není podmínkou.

6. srpna 2019

90. narozeniny Radoslava L. Sutnara

Radoslav L. Sutnar, architekt a urbanista, významný mecenáš a spolupracovník Uměleckoprůmyslového musea v Praze, mladší syn jednoho z nejvýznamnějších českých umělců Ladislava Sutnara, se 25. července 2019 dožívá devadesáti let. Při této příležitosti mu Helena Koenigsmarková, ředitelka UPM, udělila Cenu Vojtěchy rytíře Lanny za mimořádné zásluhy o umění v mezinárodním kontextu. Radoslav L. Sutnar žije v Los Angeles.

Radoslav L. Sutnar, sám významný architekt, se narodil 25. července 1929 v tehdejším Československu. Jeho otec Ladislav Sutnar v té době patřil k zásadním evropským umělcům v oblasti užitého umění. V roce 1939 emigroval Ladislav Sutnar s celou rodinou do USA a jako aktivní antikomunista nepohodlný komunistickému režimu byl vymazán z dějin československého umění a designu. Zemřel v USA v roce 1976.

Jeho syn přijel do rodné vlasti v roce 1990 a od té doby, dokud mu to zdravotní stav dovoloval, se vracel dvakrát ročně i se svou ženou Elaine. Navázali úzký vztah s Helenou Koenigsmarkovou, ředitelkou Uměleckoprůmyslového musea v Praze, které opatruje ve svých sbírkách řadu předmětů navržených Ladislavem Sutnarem – sklo, porcelán, hračky i a četnou knižní a užitou grafiku. Společně s kurátorkou Ivou Knobloch vrátili dílo Ladislava Sutnara do českého i světového uměleckého kontextu velkou retrospektivní výstavou v Jízdárně Pražského hradu v roce 2003 i výstavou jeho pozdních výtvarných prací v roce 2011 v Rudolfinu. Sutnarovy artefakty se staly součástí několika výstav v UPM po znovuotevření po rekonstrukci (Director´s Choice, Krásná jizba) a mnoha výstav v zahraničí. Stejně vřelý vztah měl k rodnému městu svého otce, Plzni, kde umožnil, aby Fakulta designu a architektury Západočeské univerzity nesla jméno jeho otce. Ta se též zasloužila o uložení ostatků Ladislava Sutnara a jeho ženy na hlavním hřbitově v Plzni.

Elaine a Radoslav Sutnarovi v roce 2011

Jaroslava Brychtová nositelkou Ceny Vojtěcha rytíře Lanny

První nositelkou Ceny Vojtěcha rytíře Lanny se stala 18. července 2019 sochařka a sklářská výtvarnice Jaroslava Brychtová. Cenu jí předala v den jejích 95. narozenin PhDr. Helena Koenigsmarková, ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Jaroslava Brychtová čestnou cenu, která byla udělena poprvé, získala za svůj přínos světovému autorskému sklu i přínos činnosti musea. Jako významná polovina tvůrčího dua je spolu se svým manželem Stanislavem Libenským považována za nejvýznamnější světovou sklářku 20. století. Uměleckoprůmyslové museum v Praze má ve sbírkách na desítky děl obou umělců, společných i samostatných, podílelo se i na nejvýznamnější výstavách obou sklářů v zahraničí včetně historicky nejvýznamnější autorské přehlídky v americkém Museu skla v Corningu (stát New York) v roce 1994 i na zpracování jejich první monografie oceněné v USA cenou Alana Moea v roce 1995.

Cenu Vojtěcha rytíře Lanny, nazvanou podle významného zakladatele a mecenáše UPM, uděluje ředitelka Uměleckoprůmyslového musea v Praze. Frekvence není určena, uděluje se příležitostně. Cena je čestná, nefinanční, ale představuje významné veřejné ocenění. Je určena mezinárodně profilovaným osobnostem umění a kultury, které se kromě vysoce proslulé činnosti ve svém oboru zasloužily zároveň bezprostředně nebo zprostředkovaně o rozvoj Uměleckoprůmyslového musea v Praze a přispěly tak k naplnění idejí jeho spoluzakladatele Vojtěcha rytíře Lanny. Důvodem udělení ceny může být zastoupení ve sbírkách, které jejich hodnotu pozdvihlo na mezinárodní úroveň, sponzorské dary finanční nebo věcné povahy jako jsou dary předmětů vysoké umělecké hodnoty, věnování pozůstalostí klíčových uměleckých osob, jejichž činnost je předmětem odborně vědeckého zájmu muzea, odborných a vzácných tisků do muzejní knihovny, ojedinělá podpora činnosti muzea v propagaci v zahraničí či další druhy kulturní a odborné spolupráce. Cena se uděluje veřejně, většinou během slavnostních příležitostí v muzeu, nebo na jiných místech doma i v zahraničí. Její předání je oznámeno ve veřejných sdělovacích prostředcích a fotograficky zaznamenáno. Cenu provází papírový dokument o jejím udělení uložený ve speciálním tubusu.

Jaroslava Brychtová přebírá Cenu Vojtěcha rytíře Lanny z rukou Heleny Koenigsmarkové a Sylvy Petrové