ZEMŘEL SKLÁŘ A ŠPERKAŘ SVATOPLUK KASALÝ

Svatopluk Kasalý (*1944), umělecký sklář, který svými objekty přispíval k vyznění interiérů i působení ženského těla, zemřel v úterý 11. května 2021.

Jako bytostný praktik vycházel z potenciálu skleněné hmoty. Její průsvitnost využíval k relativizaci těžiště a hranic hmotného světa i lidské mysli.

Svatopluk Kasalý se v roce 1961 vyučil sklenářem se specializací výtvarného zasklívání. Svá školení poté rozšiřoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Železném Brodě, kterou absolvoval v roce 1965. Následoval nepřetržitý proud tuzemských a od roku 1971 i zahraničních prezentací a realizací, od samého počátku sycený jak pozorností k rámci architektury, zejména při tvorbě skleněných stěn, tak k nositelce v případě šperku. Pozici autorova díla na periodických i mimořádných přehlídkách vystihuje plakát k výstavě Jewellery in Europe, kterou s podtitulem an exhibition of progressive work uspořádal v roce 1976 The Scottish Arts Council pro Victoria and Albert Museum v Londýně. Z tmavého pozadí plakátu vystupuje nahé tělo modelky, zachycené fotografem Tarasem Kuščynským. Je obklopené Kasalého šperkovým objektem. Šperk ovlivňuje polohu ženiny hlavy, ramen i rukou, přitom se zdá být jejímu tělu přirozeným. Sestává z kovové lamely a skleněného terče. Každá z těchto forem po svém zdůrazňuje kvality krajiny těla.

Jako skladbu pro trio skla, kovu a těla můžeme vnímat tvorbu Svatopluka Kasalého v celém jejím průběhu. Napříč dekádami snad zaznamenáme jednotlivé věty, nikoliv zásadní obraty. Sklo vždy přináší do celku ozvuk proměn masy člověkem a následného vstupu do bloku. Skleněný prvek pulzuje hloubkami a ztenčeními, nabízí zrcadlový odraz i průhled do nitra. Kovová lamela hovoří o deformaci plochy do prostoru. Houževnatost lamely zajišťuje jádro z obecného kovu. Vysoký lesk s jeho ideovým i estetickým rozměrem dodává lamele pokrytí rhodiem, výjimečně zlatem. Standardní křivky těla i vidina konkrétní nositelky stojí v pozadí zaoblené dráhy šperkové kostry, která často vícekrát mění svůj směr. K tělu se přimyká, aby od něj vzápětí odstoupila. Vrací se na místech nečekaných, objevuje se na opačné straně lidské schránky. Tu tak nositel i jeho okolí chápou jako formu prostou slepých úhlů, nepodstatných zón.

Silný dojem ze šperků Svatopluka Kasalého lze zažít ve statické galerijní instalaci i při pohledu na modelku během komponované události. Autorovy šperky nicméně provázejí své majitelky v běžném životě. Ony samy i jejich pozorovatelé nejspíše tyto objekty zaznamenají jako velkorysé a obohacující. Svatopluk Kasalý sledoval bazální zákonitosti tvorby, řídil se hledisky fyziky a anatomie. Konvence světa šperku nepopíral. Leží totiž v rovině, s níž se jeho dílo protíná. Možné kombinace těla a objektu jej dovedly mimo jiné k fenoménu šperkové soupravy. Korpus autorova šperkařského díla jakoby byl poděkováním zdroji inspirace – tělu ženy.

Svatopluk Kasalý žil a tvořil v Třešti na Vysočině.

PhDr. Petra Matějovičová, vedoucí kurátorka sbírky kovů a různých materiálů

Více o Svatopluku Kasalém

Instagram