1
Votivní sál
Sál je věnován významné návštěvě císaře Františka Josefa I. v roce 1901. Císařovu bustu vytvořil sochař Emanuel Halman (1873–1945, asistent J. V. Myslbeka). Autorem ornamentální výzdoby je architekt Josef Schulz (1840-1917) a obrazů v lunetách malíř Karel Vítězslav Mašek (1865–1927). Představují Hold Pallas Athéně, Obchod a Umělecký průmysl. Výzdoba vyzdvihuje též roli Obchodní a živnostenské komory v Praze, zakladatele muzea a do roku 1948 jeho zřizovatele.
2
Pohled na Rudolfinum
Balkon otevírá pohled na budovu Rudolfina, kde mělo muzeum své první sídlo od založení v roce 1885 až do postavení vlastní budovy v letech 1897–1900 podle projektu Josefa Schulze. Obě budovy, a stejně tak budova Uměleckoprůmyslové školy, jsou postaveny ve stylu novorenesance, která v té době architekturu opanovala.
3
Rudolfinum
Budova byla vystavěna v letech 1876–1881 jako víceúčelové kulturní zařízení s koncertní síní a výstavními sály a její slavnostní otevření – včetně první prezentace UPM – proběhlo 7. února 1885. Rudolfinum nechala postavit u příležitosti 50. výročí svého založení Česká spořitelna, která požádala následníka rakousko-uherského trůnu arcivévodu Rudolfa, zda může být stavba po něm pojmenována. Atiku zdobí celkem třicet dva soch – na jižní straně hudebních umělců, na severní straně umělců výtvarných. Po roce 1918 za první republiky bylo Rudolfinum upraveno pro parlament Československa, za okupace zde měl kanceláře Reinhard Heydrich. Plně svému účelu začala budova sloužit až po rekonstrukci v roce 1992.
4
Uměleckoprůmyslová škola / UMPRUM
Ve stejném roce jako muzeum byla založena i pražská Uměleckoprůmyslová škola, která se od počátku stala blízkým partnerem muzejního ústavu. Její budova byla vystavěna v letech 1882–1885 podle projektu Františka Schmoranze mladšího a Jana Machytky, bezprostředními vzory se staly výtvarné akademie v Paříži a ve Vídni. Z počátku zde působila i pražská malířská akademie, dokud nezískala nové sídlo jako zestátněná Akademie výtvarného umění. V současné době se UMPRUM skládá z šesti kateder: architektury, designu, volného umění, užitého umění a grafiky. Na šesté katedře se vyučují dějiny umění a estetiky. Celkem je na škole 23 ateliérů, které jsou vedeny respektovanými odborníky.
5
Náměstí Jana Palacha a Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
V letech 1916–1919 neslo náměstí jméno císařovny Zity, v letech 1919 až 1942 to bylo Smetanovo náměstí. Během okupace se jmenovalo Mozartplatz a po jejím skončení opět Smetanovo. V roce 1952 se název změnil na náměstí Krasnoarmějců, podle sovětské armády. Po sebeupálení Jana Palacha (studenta fakulty) v roce 1969 bylo náměstí spontánně přejmenováno na náměstí Jana Palacha, oficiálně se tak stalo 20. prosince 1989. Dnešní podobu náměstí dotvořila budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy postavená v letech 1924–1930 podle návrhu architekta Josefa Sakaře.
6
Židovský hřbitov
Patří k nejstarším židovským hřbitovům na světě, jeho původ sahá do středověku. Nejstarší z dnes dochovaných téměř 12 000 náhrobků je datován rokem 1439. Pro nedostatek místa se zde pohřbívalo během dalších téměř 400 let až v deseti vrstvách nad sebou. Jsou tu pohřbeny významné osobnosti židovské kultury, nejznámějším je hrob Rabi Löwa z roku 1601. Od roku 1890 slouží k pohřbům Nový židovský hřbitov na Olšanech. Vpravo od hřbitova stojí Pinkasova synagoga z první poloviny 16. století, druhá nejstarší synagoga v Praze, vlevo pak Klausova synagoga.
7
Muzeum a židovská obec
Asanace pražského židovského ghetta prováděná od roku 1896 postihla i některé části hřbitova a budova Uměleckoprůmyslového musea zabrala pozemek podél nově vybudované hradby. Muzeum však bylo v úzkém vztahu s židovskou obcí i díky řadě členů muzejního kuratoria a představitelů pražské Obchodní a živnostenské komory, mezi něž patřili významní podnikatelé židovského původu, jako například Maximilian Dormitzer, Bohumil Bondy a další.
8
Budova konzervatoře
Budovy dnešní konzervatoře a Českého vysokého učení technického (Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská) byly postavené na pozemcích, jež vznikly v rámci pražské asanace, resp. úprav spojených s postupnou regulací nábřeží, prováděnou převážně stavební firmou Lanna. Od roku 1858 na tomto místě fungovala parketárna rodiny Lannovy (vedl ji napřed bratr Vojtěcha Lanny staršího Tomáš, pak Vojtěch Lanna ml.). Provoz parketáren byl však kvůli častým požárům rizikový, i proto zde byla výroba parket v návaznosti na stavbu Rudolfina a regulaci nábřeží zrušena. Lannova parketárna dodala na konci století parkety i do UPM – původní čtverce jsou zachovány ve Votivním sále.
Budova dnešní konzervatoře byla Na Rejdišti postavena roku 1901, původně jako c. k. gymnasium. Ve dvacátých letech byla přestavěna pro účely kanceláří Národního shromáždění, které po roce 1918 sídlilo v Rudolfinu. Obě budovy proto byly spojeny uzavřeným mostem. Pražská konzervatoř zde sídlí od roku 1945.