- 101. VÝROČÍ NAROZENÍ ESTER KRUMBACHOVÉ
- PROGRAM NOCI VĚDCŮ 27. 9. 2024 V UPM
- VYDEJTE SE S NÁMI NA KULTURNÍ MÍLI
- VÝSTAVA KABINETŮ NÁM VYNESLA TŘETÍ MÍSTO V SOUTĚŽI GLORIA MUSAEALIS 2023
- STUDY ROOM JANA KAPLICKÉHO JE ZATÍM K VIDĚNÍ V OSTRAVĚ, ZA ROK BUDE NASTÁLO V UPM
- PODÍLÍME SE NA VÝZKUMU ZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH ODBORNÍKŮ V OBLASTI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V PROJEKTU CULTHERIT
- LOBMEYR A ČECHY – NOVÉ POZNATKY. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
- BROUMOVSKÁ KASULE ZANEDLOUHO ZMIZÍ V DEPOZITÁŘI – POZNEJTE JI
- KUS METROPOLITNÍ OPERY V NAŠEM MUZEU
- EXPOZICE ART, LIFE. UMĚNÍ PRO ŽIVOT ZAUJALA PŘES TŘICET TISÍC NÁVŠTĚVNÍKŮ
Své nové funkce ředitele Uměleckoprůmyslového musea se od 1. listopadu ujal PhDr. Radim Vondráček, PhD., který byl na tuto pozici vybrán v červnu tohoto roku. Před tím v muzeu zastával pozici ředitele sbírek a výzkumu. Stal se nástupcem PhDr. Heleny Koenigsmarkové, která muzeum řídila více než 30 let.
Radim Vondráček je historikem umění a dlouholetým kurátorem muzea, v poslední době jedním z nejbližších spolupracovníků bývalé ředitelky. Je uznávaným odborníkem na dějiny umění 19. století a na historii a teorii designu. Funkce se ujímá v okamžiku, kdy muzeum disponuje moderním centrálním depozitářem, opravenou historickou budovou a novou stálou expozicí ART, LIFE. Muzeum se tak může stát opět jedním z center kulturního života v Praze a plně se věnovat přípravě nových atraktivních programů pro všechny věkové kategorie.
Nový ředitel klade důraz na systematický výzkum užitého umění, designu a fotografie včetně nových médií a multioborových intervencí, chce ještě více prohloubit spolupráci s tvůrci a producenty současného designu a propagovat je. Za velmi důležité považuje mezinárodní výstavní a publikační projekty s partnery v Evropě i zámoří. Při výkonu své funkce může těžit z vysoké odborné erudice sbírkových pracovišť i restaurátorů. Prioritně se zaměří na urychlené digitální zpřístupnění sbírek UPM online formou veřejného portálu a na širší uplatnění digitální transformace v oblasti výzkumu, péče o sbírky, vzdělávání a v propagaci.
Radim Vondráček muzeum pojímá nejen jako paměťovou a vzdělávací instituci, ale jako otevřenou komunikační platformu, která s návštěvníky vede dialog, klade si kritické otázky a vyjadřuje se k širším sociálním problémům např. udržitelného rozvoje (design a konzumní společnost, biodesign) nebo muzealizace exponátů a jejich původu; na tyto otázky chce edukačně zaměřit programy stálé expozice a vést obecnější diskusi o vztahu ke kulturnímu dědictví.
