- 101. VÝROČÍ NAROZENÍ ESTER KRUMBACHOVÉ
- PROGRAM NOCI VĚDCŮ 27. 9. 2024 V UPM
- VYDEJTE SE S NÁMI NA KULTURNÍ MÍLI
- VÝSTAVA KABINETŮ NÁM VYNESLA TŘETÍ MÍSTO V SOUTĚŽI GLORIA MUSAEALIS 2023
- STUDY ROOM JANA KAPLICKÉHO JE ZATÍM K VIDĚNÍ V OSTRAVĚ, ZA ROK BUDE NASTÁLO V UPM
- PODÍLÍME SE NA VÝZKUMU ZAMĚSTNANOSTI MLADÝCH ODBORNÍKŮ V OBLASTI KULTURNÍHO DĚDICTVÍ V PROJEKTU CULTHERIT
- LOBMEYR A ČECHY – NOVÉ POZNATKY. MEZINÁRODNÍ KONFERENCE
- BROUMOVSKÁ KASULE ZANEDLOUHO ZMIZÍ V DEPOZITÁŘI – POZNEJTE JI
- KUS METROPOLITNÍ OPERY V NAŠEM MUZEU
- EXPOZICE ART, LIFE. UMĚNÍ PRO ŽIVOT ZAUJALA PŘES TŘICET TISÍC NÁVŠTĚVNÍKŮ
Keramička, sochařka a restaurátorka paní Helena Trubáčková, rozená Zenklová zemřela 20. 11. v Praze v Palatě, zařízení poskytujícím služby lidem se zrakovým postižením. Dne 3. prosince 2022 by byla bývala oslavila 100. narozeniny. O dvaadvacet let přežila tak svého slavného syna, keramika a skláře, čelního představitele české postmoderny Kryštofa Trubáčka, který odešel předčasně ve svých 42 letech.
Patřila ke generaci, která usilovala o rozšíření tvůrčího záběru oboru – keramiky. Začala ji rozvíjet nejen v poloze drobné užité tvorby, ale i ve sféře monumentálních sochařských děl. Vystudovala keramickou školu v Bechyni (absolutorium 1942), ale kvůli svým cílům pokračovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v sochařském ateliéru profesora Jana Laudy a Josefa Wagnera (1942 – 1948). S rozvojem svého oboru však držela krok i v technologických výrobních novinkách, proto působila zároveň v Loketské porcelánce, kde pracovala jako návrhářka.
Nadání autorky pro rozměrné realizace ji vedly k řadě spoluprací s architekty (Karel Prager, František Munk, Jiří Albrecht, Jiří Čančík), realizovala převážně figurální reliéfy pro MNV v Luhačovicích v roce 1950, Zbrojovku ve Strakonicích, školy v Kladně, Prostějově. V 60. letech se jí profesně velice dařilo, získala stříbrnou medaili v italské Faenze a vzápětí také na Světové výstavě keramiky AIC v Praze.
Věnovala se i zahradní plastice – velkým, většinou figurativním objektům v zahradní architektuře. Po roce 1968, kdy byla z důvodů, které nejsou známy, vyškrtnuta se Svazu českých výtvarných umělců a nemohla tím pádem získat veřejné zakázky, si našla náhradní práci a po dobu 10 let restaurovala zámecká kamna a prováděla jiné příležitostné opravy keramických děl.
Oživení v její tvorbě přinesla 80. léta, kdy přišlo určité uvolnění jak ve svazu, tak v její vlastní tvorbě, ke které se vrátila. Pokračovala pak v činnosti až do roku 2003, kdy uskutečnila svou poslední samostatnou na radnici San Felice, v italské Brescii. V 80. letech syn Kryštof Trubáček studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u profesora Josefa Malejovského, rektora VŠUP a předního exponenta svazu, a to samo o sobě svědčí o tom, že politický tlak na rodinu Trubáčkových v těchto letech pravděpodobně polevil. Talentovaný, činorodý a podnikavý Kryštof studoval rok v Paříži, po návratu absolvoval v roce 1989 u Jaroslava Svobody a z kraje 90. let vytvořil řadu projektů. Kromě jiného založil ve zdevastované příhraniční vesnici Maříž na Slavonicku významnou keramickou dílnu, která funguje dodnes. Tomuto podnikání Helena Trubáčková obětovala svůj pražský ateliér a příležitostně pro dílnu i malovala. Se synem také v 90. letech vystavovala v Turmgalerii v Sommerhausenu v Německu. Toto šťastné spojenectví ukončila synova smrt, Helena Trubáčková pak spíše pořádala rodinný archiv, k nečinnosti ji odsoudila ztráta zraku.
Sylva Petrová, kurátorka sbírky skla
.
