ŠPERKY Z NAŠICH SBÍREK V EPICENTRU LUXUSU - Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Vzácnou soupravu šperků s mikromozaikou z doby kolem roku 1811 jsme zapůjčili na výstavu Joséphine & Napoleon: (ne)obyčejná historie v historických prostorách šperkařské firmy Chaumet na nejprestižnější adrese v Paříži, Place Vendôme 12. Na výstavu je v tuto chvíli rezervováno už téměř deset tisíc vstupenek.

Petra Matějovičová, kurátorka sbírky šperků UPM, o této soupravě píše:

„Souprava diadému, hřebenu do účesu, náhrdelníku a páru náušnic je ukázkou šperků nošených členkami nejvyšších kruhů evropské společnosti na počátku 19. století, kdy mnoha sférám výtvarné kultury včetně zlatnictví dominoval empírový sloh. Byť neznáme jméno původní nositelky, případně jejích pokračovatelek, můžeme říci, že šperky soupravy byly užívány hojně a nejspíše i dlouhodobě, snad napříč generacemi. Svědčí o tom drobná opotřebení a opravy, kterých si všimne oko zkušeného restaurátora.

Šperky tohoto rázu bývaly kromě nošení prezentovány též uložené v etuích s odklápěcími nebo odnímatelnými víky. Pro reálné nošení mohla jejich majitelka šperky kombinovat. K různým příležitostem volila buď kompletní sadu, nebo vybírala jen některé kusy. Ve všech případech šperky přiváděly pozornost k horní části těla nositelky, zejména k její hlavě. Nejvýše seděl hřeben, pod ním diadém, po stranách hlavy pak náušnice. V případě diadému této soupravy lze uvažovat i o jeho alternativním užití v roli pásku. Ten dle empírové módy probíhal hned pod poprsím.

Šperky této soupravy lze vnímat jako rovnocenný dialog zlatnické montáže a medailonů s krajinami. Nejde o krajiny malované, ale sestavené na principu mozaiky z drobných úlomků skla, tzv. teser. Ve šperkařské terminologii se pro tuto techniku vžilo označení mikromozaika. Krajinomalba se na počátku 19. století bouřlivě rozvíjela. Krajinářské výjevy lemovaly interiéry. Jejich obyvatelé i návštěvníci se tak v myšlenkách přenášeli do přímořských oblastí i mezi alpské štíty. Podobný zážitek prostředkovala svým pozorovatelům i nositelka šperkové soupravy. Díky jejím mikromozaikám se ocitáme v krajinách přívětivých, které se za korunami stromů otevírají do dáli.

Partnerem jsou krajinám v soupravě zlatnické ornamenty vyplněné perlami. V diadému jakoby rostly směrem vzhůru. V náhrdelníku naopak jejich laloky míří k zemi. Společně tak šperky smysluplně rámují obličej nositelky, dodávají jí na důstojnosti. Diváky zvou na cestu k hlubokým myšlenkám lemovanou krásou a radostí.“

Soupravu do Paříže doprovodila restaurátorka kovů Karla Frajerová, která dokáže skvěle popsat její zpracování:

„Tato souprava se vyznačuje vysoce kvalitním řemeslným zpracováním odkazujícím na výjimečnost těchto šperků. Na předmětech je uplatněno několik technik, z nichž za stěžejní lze považovat tzv. miniaturní mozaiku (mikromozaiku). Medailony s romantickými krajinnými výjevy jsou zhotoveny podle předloh z různobarevných skleněných úlomků vsazených do kovové platformy vyplněné tmelem. Dokončené mozaiky byly na závěr broušeny a leštěny, zřejmě pomocí vosku, aby se povrch sjednotil. Jednotlivé medailony umístěné v rámečcích překrývají na zadních stranách hladké plechy ze slitiny červeného zlata.

Další části šperků jsou zhotoveny filigránovou technikou ze slitiny žlutého zlata. Ploché drátky, na přední straně ozdobené pravidelnou řadou drobných zrnek tzv. milgrifem, jsou vyplněny říčními perlami. Provrtané perly uchycují k soupravě nýtky, drátky a šňůry tvořící ve výsledném pohledu ucelenou výzdobnou soustavu palmet, girland, rozet a jiných rostlinných motivů.

Nelze také opomenout smaltem zdobené rámečky medailonů v podobě jednouchých modrých linií a stylizovaných zvonků na jednotlivých článcích náhrdelníku.

Souprava byla v roce 2018 restaurována zejména za účelem odstranění zčernalého povrchu slitiny zlata. Kovové části předmětů vykazovaly přítomnost korozních produktů mědi a stříbra obsažených ve slitině. Vzhledem ke křehkosti šperků bylo přistoupeno k jemnému mechanickému čištění prostřednictvím ethanolu a uhličitanu vápenatého. Čištění probíhalo po malých částech po dobu tří měsíců.“