MARIE TILLEOVÁ, NENÁPADNÁ MECENÁŠKA MUZEA

PhDr. Eva Uchalová

Při vzpomínkách na významná jubilea osobností důležitých pro UPM nesmíme zapomenout na paní Marii Tilleovou, jejíž garderoba dodnes tvoří základ muzejní kolekce nejluxusnější produkce pražských módních závodů, ale stejně významným přínosem pro sbírku UPM jsou i starší oděvní památky z jejího majetku.

Marie Tilleová, zvaná v rodině Mimi, se narodila v Olomouci 30. dubna 1901 rodičům Františku Šuldovi, který byl vojenským lékařem, a Cecilii, pocházející z olomoucké rodiny Závodných. Terezie Závodná, matka Cecilie, vlastnila na Horním náměstí v Olomouci obchod se střižním zbožím, kde se údajně prodávaly i látky z vídeňského sdružení Wiener Werkstätte. (Za vyčerpávající výzkum ve Státním okresním archivu v Olomouci děkuji Heleně Řihákové a dr. Jitce Balatkové.) V rodině musel být po celé generace pěstovaný cit pro textil a odívání, jak ukazuje značný počet historických oděvů, uchovávaný po předcích, i z jejich vysoká kvalita. O tento fond se majitelka pečlivě starala, její dcera mi vyprávěla, jak jako dítě nesnášela, když se dvakrát do roka všechny tyto oděvy nechávaly vyvětrat, zbavily se prachu a opět uložily.

Mezi nejcennější kusy sbírky oděvů 19. století v UPM patří bílé vyšívané pozdně empirové šaty, které brzy návštěvníci uvidí v připravované stálé expozici, a zelené vyšívané šaty ze 40. let 19. století, představené naposledy na výstavě biedermeieru. Obojí pocházejí z rodiny dr. Šuldy, jejíž příslušníci po celé generace pracovali jako úředníci u šlechty na Mladoboleslavsku. Z 19. století  je i živůtek plesové toalety se značkou slavného pařížského salonu Worth, šaty vídeňské firmy Würstlein, ale třeba i dva pletené přehozy – „salupy“ – a celá řada dalších oděvních součástí a doplňků.

Zcela mimořádnou kapitolou jsou oděvy Cecilie Šuldové, matky Mimi. MUDr. František Šulda , c.a k. plukovní lékař I. třídy působil v Krakově, v letech 1910 – 1914 v Sarajevě a jeho rodina ho zřejmě následovala. Garderóbu si paní Šuldová pořizovala z větší části ve Vídni, někdy i v Olomouci. K nám do sbírky se dostaly plášť a kostýmy vídeňské firmy Franz Král´s Nachfolger nebo šaty olomoucké krejčové Marie Doleželové, spolu s nimi ale i unikátní kolekce oděvů  avantgardního sdružení Wiener Werkstätte, která paní Šuldovou ukazuje jako ženu, orientující se v nejmodernějších proudech módy. Velmi moderní jsou i její hedvábné trikotýnové šaty firmy Trattauer z roku 1916 nebo taneční střevíce zn. tango.

Po politickém převratu se ovšem rodina přeorientovala na pražskou produkci, takže již v roce 1919 byly pro paní Šuldovou ušity šaty v Praze u Podolské.

Už předtím si Šuldovi vyzkoušeli v Praze módní závod Františka Matějovského na biřmovacích šatech pro 16letou Mimi, která si později nechala ušít pestře vyšité šaty u Arnoštky Roubíčkové. Nedávný objev fotografie v archivu UPM ukázal, jak vypadaly v roce 1924 jako nové a pro srovnání i v roce 1925 po zkrácení a v této podobě jsou uchovány i ve sbírce UPM. V následujících letech se ale Mimi Šuldová stala věrnou zákaznicí Oldřicha Rosenbauma, odkud pocházela většina jejích vycházkových a společenských šatů i plesových toalet.

V roce 1928 se Marie Šuldová  provdala za Dr. Ing. Jana Tilleho. Ing. Tille  byl ředitelem Báňské a hutní společnosti, v průběhu celé své profesní kariéry patřil k čelným představitelům československého báňského a hutního průmyslu, působil jako vysokoškolský pedagog, vědec a organizátor oboru, člen celé řady českých i mezinárodních profesních organizací. Vedle toho byl vynikajícím sportovcem, mimo jiné byl mistrem ČSR v šermu kordem a reprezentantem ČSR v šermu na olympijských hrách v r. 1924 v Paříži a 1928 v Amsterodamu. Rodinu Tilleů, vyznačující se významnými techniky v několika generacích, připomínají ve sbírce svatební střevíčky dcery pražského architekta Choury z roku 1864.

Kolekce oděvů paní Marie Tilleové představuje její vlastní oblečení, které používala při svém bohatém společenském životě po boku manžela. Působil převážně v Brně a v Praze, často vyjížděl do zahraničí, paní Tilleová žila střídavě v Praze, v Mladé Boleslavi, kde měla vilu po rodičích, v Olomouci  a v Brně. Většina oděvů Marie Tilleové byla pořízena v modelovém domě Rosenbaum, některé v Olomouci u Marie Zolotarevové, objevují se i dva modely francouzské. Její modely jsou téměř všechny zdokumentovány v knize Oldřich Rosenbaum/Oldrich Royce – život s módou v Praze a New Yorku (vydaly Arbor vitae a UPM 2017) i s údaji o jejich původu a použití. Zcela mimořádná je okolnost, že paní Tilleová dokázala téměř ke všem oděvům podat i informace, pro jakou příležitost byly oděvy pořízeny, a kdy si je oblékla znovu. Poskytla nám tím velmi živý obraz o společenském životě manželů i autentický pohled na oděvní etiketu meziválečného období v ČSR. Poslední model Mimi je z roku 1948, z pozdějších let jsme pro sbírku získali několik oděvů její dcery Marie.

Samotný proces postupného získávání šatů do UPM je poutavým příběhem sám o sobě – dochovaná korespondence z let 1965 – 1981 mezi paní Tilleovou a dr. Jiřinou Vydrovou, kurátorkou UPM, se vyznačuje společným zájmem a pochopením pro oděvní památky, ale především vzájemnou úctou a kultivovaností obou dam, již vzácnou v oné nelehké době komunistické degradace hodnot. Příznačná pro paní Tilleovou byla její nezištnost, když přes své postavení vdovy se zcela minimálním příjmem nabízela své předměty muzeu darem a teprve na základě nabídky dr. Vydrové byla větší část akvizic zakoupena. Marie Tilleová zemřela v roce 1983.

Z rodinné kolekce paní Tilleové získalo UPM přes 60 kusů dámských oděvů z let ca 1820-1970, kolem 30 pánských oděvů a doplňků převážně od firmy František Bárta  z majetku ing. Tilleho, kolem stovky nejrůznějších módních doplňků, navíc konvolut prádla, dětského oblečení a krajek. Celý fond je pozoruhodný nejen svou kvantitou, ale především mimořádnou profesionální kvalitou. Je velmi cenným svědectvím o vysoké oděvní kultuře středostavovské společnosti v Čechách a na Moravě po dobu více než 100 let.