- JOSEF GOČÁR 145
- MUZEUM SLAVÍ 140. VÝROČÍ ZALOŽENÍ
- VZÁCNÁ TAPISERIE KOLOSEUM OBOHATILA NAŠE SBÍRKY
- VYŠLA KOMPLETNÍ MONOGRAFIE GIZELY ŠABÓKOVÉ
- UPM ZPŘÍSTUPNILO ON-LINE KATALOG SBÍREK
- 101. VÝROČÍ NAROZENÍ ESTER KRUMBACHOVÉ
- ITALSKÉ SKLO JAKO LEADER A INSPIRACE VÝVOJE SVĚTOVÉHO SKLÁŘSTVÍ – MEZINÁRODNÍ KOLOKVIUM
VÝROČÍ
Josef Gočár (13. 3. 1880 – 10. 9. 1945)
Bývá označován za největšího českého architekta 20. století a Dům U Černé Matky Boží, kde dnes sídlí naše expozice Český kubismus, z jeho realizací ještě vyčnívá. Jeho stavby však najdete i v Hradci Králové, Lázních Bohdaneč nebo třeba v Libodřicích u Kolína, urbanisticky proměnil Hradec Králové i Pardubice.
Syna sládka původně ze Slovenska neuspokojilo učení zlatníkem, ani studium na Vysokém učení technickém v Praze, chtěl být co nejblíž svému vzoru, architektu Janu Kotěrovi. Kotěra ho nejprve přijal neformálně do svého atelieru na Vysoké škole umělecko-průmyslové a později za řádného žáka této školy, tři roky pracoval Gočár v Kotěrově ateliéru. Na jeho doporučení získal zakázku na instalaci interiéru české části expozice Rakousko-Uherska na výstavě v Londýně roku 1906. Gočár se v té době věnoval převážně návrhům interiérů a nábytku. V dalších letech hodně cestoval, spolupracoval s uměleckým časopisem Styl a účastnil se aktivit uměleckého spolku Mánes. Ten později opustil a založil s podobně smýšlejícími umělci Skupinu výtvarných umělců, kde byl dva roky předsedou, a společně s architektem Pavlem Janákem Pražské umělecké dílny, s.r.o., řemeslné družstvo, které realizovalo představy zakládajících architektů v oblasti bytových interiérů, nábytku a bytových doplňků. Jen do první světové války realizoval devět velkých staveb, z toho čtyři v roce 1912. Tehdy mu bylo 32 let. Jeho názory byly radikální, neuznával pravý úhel a místo Staroměstské radnice chtěl vztyčit kubistický mrakodrap. Kubismus, u jehož zrodu věhlasný architekt stál, je jediným stylem, který daly české země světu.
Když v roce 1923 zemřel Jan Kotěra, Josef Gočár za něj přebral místo profesora na AVU. Stal se i jeho pokračovatelem v Hradci Králové, kde Kotěra započal s plánováním urbanistického směřování města. Kromě toho zde Josef Gočár projektoval několik staveb, včetně funkcionalistického Ambrožova sboru. V roce 1925 navrhoval Československý pavilon na Světovou výstavu v Paříži, za který získal řád francouzských legií. Jeho stavbou se inspirovali mnozí další architekti. V pozdějším věku se Gočár začal přiklánět k funkcionalismu a konstruktivismu, jak je vidět na jeho vilové čtvrti v Praze na Babě či na paláci Fénix na pražském Václavském náměstí. Perlou funkcionalismu je také jeho kostel sv. Václava ve Vršovicích. Josef Gočár zemřel 10. září 1945 v Jičíně, je pochován na pražském vyšehradském Slavíně.
