JAN GLOZAR: PORTRÉTY

Kurátor: Jan Mlčoch
Grafický design: Štěpán Malovec

Jan Glozar chodil v 80. letech po Praze a stejně jako mnoho jeho generačních druhů-fotografů zachycoval lidské typy. Svérázným způsobem si vybíral z české společnosti osoby, které nějakým způsobem přečnívaly zaběhnutou úzkou společenskou šablonu. Jednalo se o náhodné známé, se kterými se fotograf střetl a zachytil jejich portrét, doplněný často krátkou autentickou výpovědí nebo popisem setkání. Na této komorní výstavě jsou to nešťastný domovník, rozesmátý hasič, hrdý sběratel Karla Gotta pan Pulda či vdova po muži, který v Podskalí vyřezával ptáčky. Z výrazných osobností se na jeho snímcích objevila například známá Hraběnka, kterou bylo možné potkávat v hotelu Evropa na Václavském náměstí, či Mancika, milovnice hadů a životní družka Binny Laneye, označovaného pamětníky za nejstaršího českého rockera. Nemohl chybět ani Svatý Vincent, občanským jménem Vincent Venera, malíř a hudebník, v osmdesátých letech nepřehlédnutelná figura malostranských ulic, v době svého exilu v USA snad i příležitostný pornoherec. Díky vstřícnosti Vincentova přítele Pabla de Sax byly zaznamenány jeho jedinečné výroky, které svojí otevřeností zahanbují celou tehdejší punkovou scénu. Jan Glozar zařadil do svého cyklu i další spoluobčany, bohužel se ale dobových autorských zvětšenin moc nezachovalo, a některé z nich jen v poškozeném stavu. Soubor Portréty vznikal v letech 1986 až 1988.

Výstavní premiéru má Glozarův unikátní soubor Vltavěnka, který není sérií portrétů, nýbrž výjimečným fotografickým cyklem zachycujícím v syrové podobě osobnost staré ženy žijící ve svém vlastním světě u Slapské přehrady. Ovšem též v tomto případě musíme obdivovat, s jakým citem se k fotografovaným autor obracel, i to, že ho tito často komplikovaní lidé akceptovali. Naši komorní připomínku tohoto významného fotografa a originální osobnosti doplňuje několik artefaktů, které laskavě zapůjčil Pablo de Sax.

Jan Glozar se narodil 19. června 1955 v Praze, fotografoval už v době studia na Střední odborné škole výtvarné, kterou absolvoval roku 1975. Následně pracoval v nejrůznějších organizacích a profesích: v tehdejší Československé televizi dělal rekvizitáře, pak zhotovoval grafické práce pro Filmový podnik, vyzkoušel si i povolání požárníka v Dopravních podnicích. Odborné vědomosti si doplnil studiem na Institutu výtvarné fotografie (1982–1985) a následně na FAMU (1986–1991). Od roku 1992 působil určitou dobu v české variantě časopisu Playboy, vedle toho se věnoval návrhům obalů a propagačních materiálů gramofonových desek, plakátové tvorbě a výzdobě interiérů, měl též reklamní studio. Všestranný talent realizoval dokonce v malířství a literární tvorbě, nadto se věnoval horolezectví.

.