Josef Koudelka se rozhodl darovat několika muzeiím a galeriím v České republice obsáhlý soubor svých fotografií, které reprezentují jeho celoživotní dílo. Celkem věnuje své rodné zemi na dva tisíce fotografií, z nichž nejpodstatnější část získá Sbírka fotografie Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). Další část díla světoznámého fotografa připadne Národnímu muzeu a více než sto fotografií získá například i Moravská galerie v Brně.
Velmi si vážím toho, že se Josef Koudelka rozhodl věnovat své světově ceněné fotografie České republice. Cítím to jako závazek, jak nejen s citlivou péčí uchovávat jeho dílo, ale zároveň najít důstojný a odpovídající způsob, jak prezentovat slavné české fotografy jako je právě pan Koudelka, Sudek či Drtikol doma i v zahraničí,“ řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek.
Dar pro Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Josef Koudelka se před lety rozhodl věnovat své rodné zemi obsáhlý soubor fotografií, které reprezentují jeho celoživotní dílo. „Myslím, že to nejlepší, co jsem kdy v životě udělal, by mělo zůstat v zemi, kde jsem se narodil,“ prohlásil tehdy.
Celkem věnuje své rodné zemi na dva tisíce fotografií, z nichž nejpodstatnější část (1800 položek) získává Sbírka fotografie Uměleckoprůmyslového musea v Praze (UPM). První část daru byla smluvně uzavřena v roce 2018, kdy UPM připravilo v nově zrekonstruované hlavní budově muzea rozsáhlou retrospektivu Koudelka: Návraty, uspořádanou u příležitosti autorových osmdesátin a reprezentující základ daru. Výstava byla doplněna stejnojmennou výpravnou publikací s rozsáhlou dokumentační a textovou částí (texty šesti autorů, Stuarta Alexandra, Josefa Chuchmy, Jana Mlčocha, Josefa Mouchy, Tomáše Pospěcha a Ireny Šorfové, a dobový text Anny Fárové z roku 1967).
Darovací smlouva na druhou část daru UPM byla podepsána v letošním roce a další část je ve fázi příprav. „Jsem rád za péči Uměleckoprůmyslového musea, kterou doposud daru věnuje a věřím, že mé dílo zde bude v dobrých rukou,“ dodává J. Koudelka.
Rozsáhlý dar UPM obsahuje již zmíněnou retrospektivu, tj. cykly Začátky, Experimenty, Divadlo, Cikáni, Invaze, Exily, Panorama, dále soubory panoramatických fotografií Datar, Černý trojúhelník, Chaos, Traces, Industries, Camarque, Teatro del Tempo, Lime Stone a další, ale mimo jiné i dosud nepublikovaný soubor fotografií plakátů nasnímaných autorem v ulicích Prahy při invazi v srpnu 1968.
„Je pro mne a pro muzeum s jeho tradicí od roku 1885 skutečně ctí a zadostiučiněním, že může do budoucna pečovat o celoživotní dílo Josefa Koudelky a díky spolupráci s Nadací napomoci šíření jeho odkazu doma i ve světě,“ říká Helena Koenigsmarková, ředitelka muzea.
Jednání o rozsáhlém daru, která probíhala od roku 2007, se týkala především podmínek daru, které zahrnují např. způsob uskladnění děl, možnost kontroly podmínek uskladnění, autorská práva, zápůjčky do jiných muzeí, specifikace licence k užití darovaných tisků a omezení jejich užití na např. upomínkových předmětech, a v neposlední řadě zpřístupnění sbírky pro badatelské účely. Mezitím UPM vybudovalo nový depozitář (2016), kde je darované dílo v současné době umístěno a který umožnil vytvořit nejenom pro sbírku fotografie, ale i všechny ostatní materiály adekvátní prostředí a péči o sbírky podle světových standardů. Uzavřením darovací smlouvy práce však nekončí, dar je třeba dále zpracovat, připravit soupis daru, dokumentaci, návrhy a dispozice pro výstavy apod. Proto do oddělení fotografie nastoupil v prosinci 2019 Tomáš Pospěch na pozici kurátora fotografie, který má sbírku Josefa Koudelky a zpracování daru v UPM na starost.
Dar Josefa Koudelky je svým významem zcela výjimečný. Vedle rozsáhlých autorských souborů Františka Drtikola a Josefa Sudka, které byly také do muzea darovány, bude kolekce Josefa Koudelky patřit k nejvýznamnějším souborům světové fotografie v českých sbírkách.
Fotografie Josefa Koudelky jsou dnes ceněné především pro svou vysokou uměleckou hodnotu, a také díky tomu, že Koudelka nikdy nevytvářel autorské zvětšeniny ve velkých edicích, od některých jeho starších děl existuje pouze několik původních zvětšenin. Tento fakt významně přispívá k jedinečnosti souboru věnovaného Uměleckoprůmyslovému museu v Praze, které se stává jednou z mála institucí, jež má ve sbírkách a ve své správě Koudelkovo dílo v takovém rozsahu. Mezi hlavní muzejní sbírky, kde se umělcovo dílo nachází, patří Centre Pompidou, La Maison de la Photographie, Bibliotheque National v Paříži, Museum of Modern Art v New Yorku, Art Institute of Chicago, J. Paul Getty Museum v Los Angeles či Victoria Albert Museum v Londýně.
Dar dalším institucím
Kromě rozsáhlého daru UPM se rozhodl Josef Koudelka věnovat také Národnímu muzeu v Praze významný soubor výstavních panelů Invaze 68, který vychází ze stejnojmenné publikace vydané v roce 2008 u příležitosti 40. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČR (která vyšla ve dvanácti jazykových mutacích). „Jsem moc rád, že Národní muzeum se zájmem přivítalo tento soubor do svých sbírek, protože zde fotografie budou uvedeny v jiném, tj. historickém kontextu, a navíc mnoho z nich zachycuje tehdejší dění pod okny Národního muzea a na Václavském náměstí,“ říká Josef Koudelka. „Soubor Invaze 68 má pro Národní muzeum nejen uměleckou, ale též historickou a symbolickou hodnotu. Jsme proto Josefovi Koudelkovi za jeho darování velice vděční. Byl bych velice rád, pokud by se již příští rok podařilo alespoň část tohoto souboru opět vystavit v Historické budově muzea, například společně s předměty z našich sbírek či vzpomínkami pamětníků na invazi v srpnu 1968 a prezentovat je tak v širším historickém kontextu, jak o tom hovoří pan Koudelka“ dodává generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Autor, který sám pochází z Moravy, vybral rovněž více než sto fotografií, které na žádost kurátora fotografie Antonína Dufka nabídnul Moravské galerii v Brně. Muzeum, které má od 60. let 20. století vybudovánu významnou sbírku české fotografie, získává výběr ze souborů Černý trojúhelník, Invaze 68 a souboru fotografií Cikáni, z nichž mnoho bylo pořízeno na Moravě.
„Nebývale velkorysý způsob, jakým se fotograf světového renomé Josef Koudelka rozhodl naložit se svým fotografickým archivem ve prospěch českých sbírkových institucí, Moravskou galerii nevyjímaje, zaslouží mimořádné ocenění. V době, kdy se jen velmi obtížně získávají peníze na akviziční činnost, představuje dar klíčových fotografických souborů Josefa Koudelky zásadní obohacení autorova zastoupení v naší sbírce,“ říká Jan Press, ředitel Moravské galerie v Brně.
Josef Koudelka nabídl významný soubor také Národní galerii v Praze. Jedná se o soubor osmnácti velkoformátových fotografií s názvem De-creazione, která byla původně vytvořena pro vatikánský pavilon Svaté stolice na Bienále v Benátkách v roce 2013.
Nadační fond Josefa Koudelky
V listopadu roku 2019 Josef Koudelka založil Josef Koudelka Foundation, nadační fond, s cílem zajistit, aby o jeho dílo bylo v budoucnu dobře postaráno, všechny dary byly dokončeny. V čele nadačního fondu stojí Josef Koudelka ve funkci předsedy zakládající správní rady a jejími členy jsou jeho přátelé a dlouholetí spolupracovníci Irena Šorfová, Jonathan Roquemore a Stuart Alexander, právním zástupcem je František Vyskočil.
„Dávám své věci do pořádku. Založil jsem nadační fond, aby ochraňoval mou práci, aby zůstala celistvá. Oslovil jsem lidi, které dlouho znám, přátelé, se kterými jsem dlouhodobě spolupracoval, budou nyní zodpovědní za ochranu mého díla v pravém smyslu tohoto slova. Mají mou plnou důvěru. Nepřeji si, aby kdokoli po mé smrti mohl s mým dílem dělat cokoli, nechci, aby mé dílo bylo jakkoli překrucováno nebo zkreslováno. Svou práci jsem editoval velmi pečlivě po mnoho let, nadační fond zná moje přání a názory, a bude se v tomto duchu o vše starat, včetně kompletace veškeré dokumentace. Doufám, že stihnu dokončit všechny důležité věci, které bych rád ještě udělal, a pokud ne, vím, že díky nadaci bude o vše dobře postaráno,“ konstatuje slavný fotograf.
JOSEF KOUDELKA se narodil v Boskovicích na Moravě v roce 1938. Původně letecký inženýr se začal věnovat fotografii od roku 1958. V té době fotografoval svět několika pražských divadel a život Romů. V roce 1968 zdokumentoval Invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Následující rok byly tyto snímky publikovány k výročí invaze v mnoha zahraničních časopisech pod pseudonymem P.P. (Prague Photographer), aniž o tom Koudelka předem věděl. Snímky „anonymního českého fotografa“ získaly od Overseas Press Club ocenění Robert Capa Gold Medal a jsou dnes považovány za klasické dílo poválečné reportážní fotografie (u příležitosti čtyřicátého výročí invaze vydal Josef Koudelka v roce 2008 knihu obsahující 249 fotografií doplněných texty historiků, kniha byla dosud vydána ve dvanácti jazykových mutacích). V obavách z možných represí, se Josef Koudelka v roce 1970 rozhodl opustit svou vlast. Odjel do Velké Británie, kde získal politický azyl, od roku 1974 je členem agentury Magnum Photos. Později odešel do Francie, v roce 1987 získal francouzské občanství. V roce 1975 publikoval ve spolupráci s francouzským nakladatelem Robertem Delpirem knihu Cikáni, v roce 1988 následovala kniha Exily. Od té doby Josef Koudelka publikoval patnáct knih věnujících se dokumentování vlivu člověka na současnou krajinu. V 2019 Josef Koudelka založil nadační fond Josef Koudelka Foundation, kde sám působí jako předseda zakládající správní rady.
Historie sbírky fotografie Uměleckoprůmyslového musea v Praze
K osamostatnění, a tedy i vzniku Sbírky fotografie UPM došlo v roce 1969. Ale v muzeu má sbírka své počátky již̌ v roce 1902, kdy byl získán do muzea první́ fotografický exponát. Byla to daguerrotypie, portrét dámy od Wilhelma Horna. Od roku 1922 je sbírka systematicky budována a doplňována, i když̌ tomu často nepřála tehdejší́ společenská́ realita. Po nešťastném spojení muzea s pražskou Národní galerií v roce 1959 došlo k vyčlenění takřka celé fotografické sbírky z muzejních fondů. Naštěstí se podařilo sbírku uchránit před zničením a předat dočasně do fondů Národního technického muzea. Mohla tak začít na konci šedesátých let, kdy se muzeum znovu osamostatnilo, nová epocha sbírky fotografie. Její nová kurátorka Anna Fárová ji převzala z Národního technického muzea zpět a začala s cílenou akviziční činností. V letech 1969 až 1976 se jí podařilo zakoupit jedinečné fotografické soubory osobností meziválečné fotografie i doplňovat fondy o práce mladších fotografů. I po nuceném odchodu z muzea po podpisu Charty 77 zpracovávala pozůstalost Josefa Sudka a v letech 1978 a 1988 předala do jeho fondů cca 20 tisíc pozitivů a cca 27 tisíc negativů. Po odchodu Anny Fárové se akviziční práci i důležité výstavní činnosti v muzeu věnovali Kateřina Klaricová, Zdeněk Kirschner a krátce Ludvík Hlaváček. Od roku 1990 je kurátorem sbírky fotografie Jan Mlčoch a od roku 1997 její správkyní Jitka Štětková. Muzeum uspořádalo v posledních 30 letech desítky výstav a zápůjček pro zásadní výstavy doma i v zahraničí, vydalo či přispělo do mnoha fotografických publikací.
V současné době má fotografická sbírka dva pracovníky na plný úvazek a jednoho na částečný. Ve sbírce je evidováno více než 100 tisíc položek, na 30 tisíc negativů a dalších dokumentů. Nejrozsáhlejší soubory klasiků české fotografie (František Drtikol, Josef Sudek, Josef Koudelka) byly autory do muzejních fondů věnovány. Ukazuje se, že ty největší osobnosti jsou také obdařeny výjimečnou velkorysostí.