BOŽENA SUDKOVÁ/JOSEF SUDEK: KRAJINA DĚTSTVÍ

Vracíme-li se k výchozím pramenům celoživotního díla fotografa Josefa Sudka (1896 – 1976), musíme pátrat v rodinném zázemí a v krajině jeho dětství. Jeho nedílnou součástí byly maminka a sestra, která však byla vždy skryta v bratrově stínu.  Božena Sudková se narodila v obci Nové Dvory roku 1897, rok po Josefovi. Prožili tam svoje dětství, později se rodina přesunula k příbuzným do Kolína nad Labem. Božena tam šla do učení k fotografce Bohumile Bloudilové, byla to jejich starší sestřenice. Osud Josefa Sudka je všeobecně znám, po vyučení na knihvazače propukla světová válka, kde přišel o pravou ruku, pak žil v Praze v Invalidovně, studoval Státní grafickou školu a roku 1927 si zařídil na Újezdě svůj profesionální ateliér. Tam se přestěhovala roku 1930 jeho sestra Boženy, aby pak celý další život společně tvořili velice výkonnou pracovní i rodinou jednotku. Božena vedla veškerou firemní agendu, retušovala fotografie a kompletně zajišťovala chod společné domácnosti. Stejně, jako Josef, zůstala svobodná.

Výstava připomíná Nové Dvory, kde oba sourozenci strávili dětství, nedaleký zámek Kačinu, který se pro Josefa stal opakovaně námětem fotografické práce a Kutnou Horu. Božena, i když získala fotografické školení, neměla v tomto oboru větší ctižádost. Na výstavě jsou představeny její drobné fotografické studie, náladové snímky krajin, několik záběrů z Prahy, autoportréty i portréty, v některých případech barevně tónované. Častěji Boženu nacházíme na bratrových žánrových fotografiích z 20. let, kdy byl ovlivněn příkladem D. J. Růžičky. Ve 30. letech, kdy se Sudek věnoval reklamní tvorbě, vypomohla sestra i jako model pro propagační snímky kosmetiky a léčebných prostředků.

Po smrti Josefa Sudka roku 1976 jeho sestra nezištně darovala do řady kulturních institucí bratrovo rozsáhlé fotografické dílo, čítající desetitisíce pozitivů a negativů. Podobně naložila i s unikátní sbírkou obrazů, kreseb, grafik a soch. Reprodukovala také bratrovo přání, aby Josefův byt na Úvoze sloužil jeho památce.  Později, roku 1995, v něm Uměleckoprůmyslové museum v Praze vybudovalo komorní Galerii Josefa Sudka. Božena Sudková žila v ateliéru na Újezdě až do osudného požáru roku 1985, pak byla umístěna do léčebny pro dlouhodobě nemocné v Motole, kde roku 1990 zemřela.