High-quality examination questions

70-494 1Z0-434 CAS-002 500-260 700-039 74-678 1Z0-599 010-151 400-201 70-341 70-385 300-080 70-483 1Z0-808 M270-740 210-060 CBAP 101 exam 70-534 642-996 exam 70-981 102-400 70-697 350-018 1Z0-821 400-051 70-243 CISA 300-085 200-105 300-208 70-411 70-480 NS0-157 CCA-500 648-244 Exam MB5-705 300-209 70-465 400-101 Exam 642-980 Exam 300-206 Exam NSE7 CQA 200-601 700-037 642-887 300-320 210-451 EX300 70-469 300-70 70-346 OG0-093 100-105 EX200 600-199 1K0-001 200-310 210-065 70-486 101-01 642-732 RCDD IIA-CGAP LX0-104 M70-201 400-351 MB6-703 NSE4 DEV-401 Exam VCS-273 HP0-S41 GCIH 70-466 Exam

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
Ve výstavní síni Na chodbě maloskalického muzejního areálu lze od 17. srpna do 30. září 2015 shlédnout výstavu Poezie kuchyně, expozici pěti desítek vyšívaných nástěnných kuchařek, ručníků, pouzder na kartáče, deštníky … ze sbírky o.p.s. Z babiččina kapsáře a Muzea textilu v České Skalici, pobočky Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

„Nástěnné vyšívané ´kuchařky´, jako součást kultury všedního dne, odrážely estetické cítění a vkus širokých lidových vrstev. Pomáhaly s minimálními finančními náklady vytvářet útulné domácí prostředí a navozovat iluzi moderního bydlení.“ Místem zrodu a ohniskem rozvoje tvorby „kuchařek“ je s největší pravděpodobností Německo. Z něho se jejich tvorba rozšířila do českých zemích, na Slovensku, do Polska, Maďarska ... Tvorba „kuchařek“ souvisí s oblibou ručních prací, a to zejména v městském prostředí, na přelomu 19. a 20. století. Zejména vyšívání bylo na považováno za projev dobré výchovy dívek, a to ze všech společenských vrstev, bylo důležitou součásti jejich vzdělávání, výuky zajišťované industriálními“ učitelkami. „Každá žákyně si osvojila alespoň základní techniky výšivky a svých znalostí uměla bohatě využít. Záplava výšivek pak pokrývala nejen oděvní součásti, ale množství dekorativních a užitkových textilií, nevyjímaje nástěnné ´kuchařky´, vyšívané ´zoubky´ do polic a ozdobné ručníky“. Ve vesnickém prostředí se textilní vyšívané nástěnky začaly uplatňovat později než v prostředí městském a maloměstském.

U většiny „kuchařek“ je propojeno obrazové vyjádření s textem. V některých případech jim dominuje text, někdy byla obrazová složka „kuchařek“ důležitější než textová, některé nebyly texty opatřeny vůbec. K tématům, jimž jsou věnovány, patří řádný, klidný chod domácnosti, především kuchyně. Jsou věnovány pracovitosti, píli, hospodárnosti, pořádkumilovnosti, čistotnosti, kuchařskému umění, ale také tolerantnosti ženy, hospodyně, kuchařky. Mnohé jsou věnovány mateřské lásce, citové vazbě dětí k matce, rodinné soudržnosti, spořádaným rodinným vztahům, šťastnému, harmonickému a útulnému domovu („Útulný domov, jediné štěstí“), víře („Kde víra, tam láska“), lásce, svatbě. Motivy pro tento okruh výšivek čerpali návrháři „kuchařek“ z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany („Lásku jsme si přísahali, slovo jsme si navždy dali“ ), z Máje Karla Hynka Máchy („Byl první máj, byl lásky čas“). Zastoupena je však také například tematika sociální a politická – první světová válka, vystěhovalectví v meziválečném období.

Základem „kuchařek“ je obvykle vybělené lněné nebo bavlněné plátno obdélníkového tvaru. Obrazové motivy na nich byly vytvářeny (vyšívány) jednoduchými stehy, nejčastěji stonkovým, popřípadě křížkovým. Textová složka (písmena) je obvykle tvořena rovnými (plochými) stehy. Výšivky jsou většinou jednobarevné. Jsou tvořeny červenými, modrými nebo černými bavlnkami, popřípadě jejich kombinacemi. Zobrazené výjevy a nápisy jsou obvykle opatřeny, doplněny, florálními motivy (větvemi, rostlinami, úponky, květy, plody ...). V některých případech je florální motiv ústředním.

„Kuchařky“ byly takřka výlučně umísťovány do kuchyně. Byly zavěšovány na stěnu nad sporák, stůl … Sloužily jako ochrana před jejím znečištěním, sloužily též k zakrývání poškozených míst. Zároveň však stěnu, interiér kuchyně, zdobily, napomáhaly k vytváření příjemného domácího prostředí.

Vlastimil Havlík

UPM — Muzeum textilu v České Skalici
pobočka Uměleckoprůmyslového musea v Praze
Maloskalická 123, Česká Skalice, 552 03

Adresa
UPM – Muzeum textilu
Maloskalická 123
552 03 Česká Skalice

Kontakt
T) 725 543 969
E) textilmuz@atlas.cz)
www.upm.cz), www.bozenanemcova.cz)

Návštěvní doba
květen – červen | 9–17 | úterý – neděle
červenec – srpen | 9–17 | pondělí – neděle
září | 9–16 | úterý – neděle
říjen – duben | 9–15 | pondělí – pátek (zavřeno od 20. prosince do 5. ledna)

Poslední prohlídka začíná minimálně 60 minut před uzavřením areálu.
Pondělní prohlídky v květnu, červnu a září je nutno ohlásit.
Pro organizované objednané výpravy nabízíme komentované prohlídky již od 8 hodin.

Vstupné
plné: 50 Kč
snížené: 40 Kč
děti do 15 let: 30 Kč
rodinné: 130 Kč
pouze na krátkodobé výstavy: 15 Kč
více o pobočce Muzeum textilu v České Skalici)

Poezie kuchyně
stálé expozice) 2019) 2018) 2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002)
Český kubismus) KERAMICKÉ SETKÁNÍ...) Zdeněk Pluhař:...) Příběh paneláku v...) 26. Mezinárodní...) Dana...) Poezie kuchyně....) Žačky Státní...) Příběh paneláku...) Art Nouveau...) X. ročník...) Leona Kuťková: Z...) Život s keramikou) 9. bienále...) Příběh paneláku v...) Jindřich Brok:...) Miroslav Oliva:...) The Story of...) Příběh paneláku v...) Historická budova...) Secese/Vitální...) Příběh paneláku v...) Jan Svoboda:...) Vně a uvnitř/Móda...) The Radiance of...) Evropská kamenina...) Mistrovská díla...) Expozice UPM na...) Huť František v...)