High-quality examination questions

70-494 1Z0-434 CAS-002 500-260 700-039 74-678 1Z0-599 010-151 400-201 70-341 70-385 300-080 70-483 1Z0-808 M270-740 210-060 CBAP 101 exam 70-534 642-996 exam 70-981 102-400 70-697 350-018 1Z0-821 400-051 70-243 CISA 300-085 200-105 300-208 70-411 70-480 NS0-157 CCA-500 648-244 Exam MB5-705 300-209 70-465 400-101 Exam 642-980 Exam 300-206 Exam NSE7 CQA 200-601 700-037 642-887 300-320 210-451 EX300 70-469 300-70 70-346 OG0-093 100-105 EX200 600-199 1K0-001 200-310 210-065 70-486 101-01 642-732 RCDD IIA-CGAP LX0-104 M70-201 400-351 MB6-703 NSE4 DEV-401 Exam VCS-273 HP0-S41 GCIH 70-466 Exam

Uměleckoprůmyslové museum v Praze
2017) 2016) 2015) 2014) 2013) 2012) 2011) 2010) 2009) 2008) 2007) 2006) 2005) 2004) 2003) 2002) 2001) 2000) 1999) 1998) 1997) 1996) 1994) 1991) 1990) podle názvu)
Česká móda 1918–1939. Elegance první republiky) 3. svazek edice Česká móda Publikace dokumentuje proměny módní linie v období první republiky, kdy vrcholilo úsilí mnoha generací o moderní účelný oděv a současně se rozvíjela a zkvalitňovala česká módní tvorba. Módní salony byly v pravidelném kontaktu s Paříží, kam majitelé salónů se svými návrháři jezdili zhlédnout módní přehlídky a zpět přiváželi vzory pro inspiraci. Vznikla řada původních módních a společenských časopisů a první módní přehlídky se objevovaly i v Praze. Zázemí české módní tvorby poskytoval rozvinutý textilní průmysl. Oděv první poloviny 20. let byl poznamenán dekorativním stylem, později nazvaným „art deco“, specifickým projevem českého stylu art deco jsou tendence svérázové. Výsledky emancipačního úsilí, rozšíření výdělečné činnosti i sportu mezi ženami se v období charlestonu ve druhé polovině 20. let projevily moderním účelným stylem odívání, větší typologickou pestrostí oděvů a módou do té doby nejkratších sukní v historii. Tento trend vyvrcholil u nás v roce 1929 návrhy na kalhotové kostýmy pro ženy. Třicátá léta pak přinesla návrat k ženské eleganci, dosažené komplikovaným střihem, uplatňujícím nenápadným způsobem ženské půvaby, dokonalým materiálem a invencí v detailu. V posledních předválečných letech se znovu objevily korzety, formující ženskou postavu, ale současně se módními staly i prvky mužského a vojenského odívání.
Vojtěch Lanna – svobodný pán, sběratel, mecenáš a podnikatel) Vojtěch Baron Lanna: Collector, Patron and Entrepreneur Vojtěch svobodný pán Lanna (1836 České Budějovice – 1909 Merano), průmyslník, podnikatel ve stavebnictví, sběratel a významný mecenáš, patří k nejvýraznějším osobnostem 19. století. Pokračoval v díle svého otce – budoval železniční síť v Čechách a prováděl regulaci řek, zejména Vltavy. Byl veřejně činný jako člen panské sněmovny, člen Obchodní a živnostenské komory v Praze a řady dalších společností a jako mecenáš umění. Působil v mnoha tuzemských i zahraničních kulturních institucích. V jeho osobě se příkladným způsobem konfrontuje zaujetí uměním spolu s dobovým gründerstvím a zálibou v okázalém budování: ať už vlastní vily v Bubenči, nebo unikátní sbírky umění a uměleckého řemesla. Její významná část je dnes v majetku UPM, kde tvoří kmenovou část muzejních fondů. Autoři publikace se pokusili rekonstruovat historii počátků a vytváření jednotlivých kolekcí a podařilo se jim podat zatím nejúplnější doklad Lannova promyšleného sběratelství. Publikaci vydalo UPM v Praze v roce 1996 ke stejnojmenné výstavě.
Litografie aneb kamenopis) Počátky české litografie 1819–1850 Publikace vydaná ke 200. výročí vynálezu litografie Litografie se na horizontu výtvarného umění objevila v době, kdy se Evropa po Velké francouzské revoluci a během napoleonských válek ocitala ve zrychleném pohybu společenských a politických proměn. Nová technika tisku z plochy této situaci vycházela vstříc svojí snadností a tvárností. Vznikaly litografické dílny a litografie začala být důležitým sdělovacím prostředkem své doby. Pro malíře se stala litografická křída samozřejmým prostředkem umělecké tvorby. Během několika let se tato technika prosadila jako prostředek obrazové reprodukce a podstatnou měrou přispěla k procesu demokratizace výtvarného umění v 19. století. Statě historiků umění z Národní galerie, pražského UPM a dalších sbírek přibližují vynález litografie pražským rodákem Aloisem Senefelderem, počátky kamenotiskařské živnosti v Čechách, spjaté se jménem Antonína Langweila, a nejvýznamnější autory a litografické dílny, mezi něž patřily dílny Antonína Machka, Gottlieba Haaseho či Karla Henniga. Katalog poprvé mapuje nejranější litografickou tvorbu v Čechách a na Moravě. Sleduje její témata a uplatnění v řadě námětových oblastí, od obrazových alb a reprodukcí, portrétní a místopisné grafiky až po zábavné či příležitostné tisky, knižní a časopiseckou produkci a další.